úterý 26. února 2013

Nic neřešící fraška nařízení EU ohledně zákazu individuálního ustájení březích prasnic k 1.1.2013!


Prasnice budou v individuálním ustájení týrány i nadále, protože skupinové ustájení se týká pouze 4 týdnů po zapuštění až do 1 týdne před očekávaným porodem a po zbytek doby mohou být prasnice stále legálně týrány v individuálních klecích nebo porodních boxech. Druhý aspekt je ten, že malých chovů tzn. míň než 10 prasnic se nařízení skupinového ustájení vůbec netýká, jako kdyby prasnice do 10 ks nevnímaly stejně utrpení jako prasnice nad 10 ks v ustájení??!!  Třetí aspekt problému okolo individuálního ustájení je ten, že veterinární kontroly, už tak z velké části legalizují otřesné zacházení a životní podmínky zvířat (několik příkladů z praxe: rutinní zkracování ocasů u selat,  ustájení kde jsou zvířata po kolena ve výkalech apod.) a tyto kontroly jako budou kontrolovat výše uvedené nařízení!? Žádné takové nařízení utrpení zvířat neřeší, protože zvířata tu nejsou proto, aby sloužila lidem ale jsou tu pro své vlastní důvody. Jediným možným vyřešením utrpení tzv. hospodářských zvířat je přechod na veganskou stravu a ne trapné rádoby výjimky v zákoně.







Porovnání klecového a volného ustájení

1.1. Vliv klecového ustájení na welfare březích prasnic
Je přesvědčivě prokázáno, že dlouhodobé ustájení březích prasnic v individuálních klecích jim způsobuje strádání. Klece naprosto zásadním způsobem omezují pohyb prasnice, zejména zcela odmítají možnost chůze. V důsledku toho klesá fyzická zdatnost zvířete, objevuje se například ochabnutí svalů a horší kardiovaskulární aktivita, prasnice obtížněji vstávají a uléhají. Také psychická kondice prasnic je narušena, zvyšuje se výskyt stereotypního chování nebo agresivity. Může se objevit extrémní pasivita, která ukazuje na depresi. Již ve starších studiích včetně doporučení týkajících se prasat je uvedeno, že individuální klece jsou škodlivé z hlediska fyzické a psychické pohody prasnic. Jasné výhody pro welfare březích prasnic chovaných ve skupinách vedly v EU k vydání směrnic 2001/88/ES a 2008/120/ES, které chov březích prasnic v individuálních klecích zakazují v tomto časovém rozmezí: 4 týdny po zapuštění do 1 týdne před očekávaným porodem. Tyto směrnice platily pro nově vznikající či rekonstruovaná hospodářství od roku 2003, od 1. 1. 2013 platí pro všechny chovy s více než 10 prasnicemi ve všech státech EU včetně ČR. V následujících odstavcích jsou specifikovány okruhy možných problémů vázaných na změny v legislativě a jejich řešení.

1.2 Vliv stresu skupinově chovaných březích prasnic na reprodukci
Objevily se obavy, že mísení prasnic v období zapouštění a rané březosti může škodit z hlediska projevů říje, procenta zabřeznutí a vývinu a přežití embryí. Tyto obavy vedly k tomu, že zákaz ustájení březích prasnic v individuálních klecích na území EU se týká právě až období 4 týdnů po zapuštění. Nicméně nedávné studie nezjistily žádné nežádoucí vlivy na reprodukci z důvodu mísení prasnic. Například nebyl zjištěn nežádoucí vliv skupinového ustájení na ovulaci a přežití a vývoj embrya, když byly prasnice smíchány s ostatními 3. nebo 8. den po zapuštění ve srovnání s individuálně ustájenými prasnicemi. Podobně nebyly zjištěny negativní dopady sestavování skupin nepříbuzných prasnic po 2, 7, 14, 21 a 28 dnech po oplodnění v porovnání s prasnicemi ustájenými v individuálních kotcích na míru porodnosti nebo velikost vrhu.

1.3 Redukce agresivního chování při tvorbě nových skupin
Všeobecně je přijímáno doporučení, aby prasata byla ustájena ve stabilních skupinách s co nejmenší možnou mírou mísení a tím se agresivita snížila na minimum. V nově vytvořených skupinách prasnic se první 2-3 dny následující po mísení do doby, než si prasnice vytvoří sociální hierarchii, objevuje zvýšení agresivního chování. Agresivitu však lze minimalizovat, pokud jsou prasnice vráceny do původní skupiny co nejdříve (například co nejdříve po odstavu). Bylo zjištěno, že frekvence agresivních interakcí mezi prasnicemi smíchanými opětovně do skupiny po 7- denní separaci byla nižší než u prasnic separovaných 28 dnů. To znamená, že frekvence agresivního chování roste s délkou oddělení prasnice od skupiny. Pokud se mísení prasnic nelze vyhnout, klíčovou strategií je postupné seznamování nepříbuzných prasnic v menších skupinkách. Během počáteční fáze mísení je také důležité zajistit dostatek prostoru a vhodné uspořádání kotce, jako je poskytnutí prostoru, kam může napadené zvíře uniknout před útočníkem. Stupeň agrese může výrazně omezit pouhá přítomnost vizuálních překážek, např. 1m vysoké kovové mříže pokryté pytlovinou.

1.4 Redukce agresivního chování během krmení
Je známo, že sociálně níže postavené prasnice mohou mít kvůli agresivitě nadřazených prasnic problém s přístupem ke krmení. Byla zkoumána řada postupů, jak snížit agresivitu během krmení u skupinově chovaných prasnic. Mezi ně patří individuální oddělená krmící stání nebo elektronicky kontrolovaný systém, který zajišťuje nerušené krmení a kontrolu spotřeby krmiva. Subjektivní chronický hlad vyvolaný skutečností, že prasnice moderních plemen nemohou být kvůli přílišnému apetitu krmeny v době březosti ad libitum, může vyvolat stres, zvlášť je-li spojen s nedostatkem možností se aktivně věnovat vyhledávání a zpracování potravy. Kromě vyšší agresivity se může vyskytnout stereotypní chování a nervozita. Více stresu pak má dopad např. na vyšší výskyt žaludečních vředů. Krmení s vyšším obsahem vlákniny snižuje motivaci pro krmení, omezuje orální stereotypie a také nervozitu a agresi. Ve směrnici 2008/120/EC se uvádí, že pro uspokojení hladu a potřeby žvýkat je nutné poskytnout březím prasnicím a prasničkám dostatečné množství objemného krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jakož i krmivo s vysokým obsahem energie. Není zde ovšem specifikováno, co je dostatečné množství.

1.5 Redukce agresivity pomocí podestýlky
Poskytnutí dostatečného množství vhodného materiálu pro exploraci a manipulaci je důležité pro welfare březích prasnic z důvodu restriktivního krmení. Přírodní materiál by měl pokrývat většinu podlahy v kotci slabou vrstvou. Požadavky na poskytování materiálů obohacujících prostředí obecně pro prasata: Odstavec 4 kapitola I Přílohy ke směrnici o prasatech stanovuje, že prasatům se musí poskytovat materiály obohacující prostředí, konkrétně, že „musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů…“. Farmáři mohou použít jiný materiál, než je specifikováno v odstavci 4 za předpokladu, že poskytované materiály plní stejnou funkci jako materiály uvedené výše, a to v naplnění účelu tohoto právního ustanovení, že prasata musí mít možnost uskutečňovat „etologické aktivity“, jako je rytí a zkoumání okolí (např.: řetízky nebo větve). Zjistilo se, že poskytnutí materiálu, který obohacuje životní prostředí prasat, jako je např. sláma, dochází ke snížení výskytu okusování ocasů mezi prasaty a ke snížení agresivity. Následkem toho mají prasata ustájená na slamnaté podestýlce nižší míru úmrtnosti, menší výskyt chorob a také méně zranění než prasata chovaná v roštových systémech. To přináší chovatelům ekonomický prospěch. Zjistilo se také, že u prasat zaopatřených slámou je rovněž sníženo na minimum riziko žaludečních vředů v porovnání s prasaty v holých částečně roštových kotcích. Autoři tento fakt přičítají nižší míře stresu díky poskytnutí slamnaté podestýlky a/nebo pozitivnímu vlivu zkonzumované slámy na obsah vlákniny v žaludku. Závěrečná doporučení 
Skupinové ustájení prasnic by mělo být uspořádané a řízené tak, aby minimalizovalo agresivitu prasnic:
1. Stabilní skupiny s minimální mísením neznámých prasnic.
2. Pokud je nutné míchat cizí prasnice, tak postupně přes malé skupinky před vytvořením velkých skupin.
3. Snížení časového intervalu separace prasnice např. během laktace nebo zapouštění a její rychlý
návrat do skupiny.
4. Poskytnutí dostatečného prostoru a vhodného materiálu pro manipulaci.

2. Welfare kojících prasnic
V poslední době se zvyšuje zájem o welfare kojících prasnic z pohledu ustájení. Některé evropské země již omezily chov kojících prasnic v porodních klecích (Švýcarsko, Norsko) a některé země prochází přípravou na jejich omezení (Rakousko). Lze předpokládat, že tento problém se postupně bude řešit v celé EU, a proto je potřeba se na něj připravit. Řada studií potvrdila, že porodní klece způsobují utrpení kojících prasnic a tím pádem mají negativní dopad na jejich welfare. Porodní klec omezuje prasnici nejen fyzicky, což způsobuje řadu zdravotních problémů, ale znemožňuje prasnici také výběr místa pro porodní hnízdo pro selata, samotnou stavbu hnízda a navázání fyzického kontaktu se selaty po porodu. V následujících kapitolách jsou popsány některé body, které považujeme za klíčové z pohledu welfare prasnice a selat.

2.1. Důležitost stavebního materiálu
Směrnice 2001/93/EC uvádí: „V týdnu před očekávaným porodem musí prasnice a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou podestýlku, pokud to umožňuje systém odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaných v zařízení“. Jestliže jsou porodní klece částečně nebo plně roštové, podestýlka není běžně poskytována. Prasnice v klecích nemohou plně uspokojit silnou motivaci stavět hnízdo kvůli nedostatku prostoru a materiálu. Proto u nich lze pozorovat chování, které můžeme nazvat stavění hnízda „na prázdno”. Mezi negativní následky nedostatečného naplnění této motivace patří prodloužení porodu, vyšší počet mrtvě narozených selat, stereotypní chování, vyšší hladiny stresového hormonu kortizolu a vyšší srdeční tep u prasnic bez materiálu ve srovnání s prasnicemi, které měly k dispozici stavební materiál. Některé studie zkoumaly, který materiál je více či méně vhodný pro stavbu hnízda. V pokusu uskutečněném ve VÚŽV, v.v.i., jsme prokázali, že i piliny lze využít jako vhodný materiál, který naplní potřebu prasnic stavět hnízdo bez negativních následků pro prasnici či selata, ačkoliv s pilinami má prasnice omezenou možnost manipulace (nelze vystavět hnízdo). Závěrem lze konstatovat, že piliny lze použít jako vhodný materiál tam, kde užití slámy je nemožné. Ve volnosti hnízdo slouží selatům jako ochrana před chladem, navíc měkké podloží hnízda chrání selata před možným zalehnutím. Také v chovech domácích prasat je nutné, aby podestýlka simulující hnízdo sloužila jako termoregulační ochrana selat po narození, protože novorozená selata se drží prvních 24 hodin v blízkosti matky a teprve později začnou využívat prostor určený pro selata s výhřevnou lampou nebo podložkou.

2.2. Mortalita selat v porodní kleci a volném kotci
Vysoká mortalita selat po porodu představuje v chovech prasat stále vážný problém a to v celosvětovém měřítku a bez rozdílu typu ustájení kojících prasnic. Snahy snížit úmrtnost selat po porodu se dosud zaměřily především na umístění prasnice do porodní klece. Všeobecné používání porodních klecí je spojené s přesvědčením, že klec zabrání zalehnutí selete prasnicí a tím zajišťuje nižší ztráty selat. Ani po provedení rozsáhlých studií se však nepodařilo získat důkazy, které by podpořily představu, že u prasnic ustájených ve volných kotcích je mortalita selat vyšší oproti prasnicím ustájeným v porodních klecích. Jmenované studie zjistily, že počet selat v době odstavu je shodný pro oba typy ustájení, ale příčiny mortality se lišily: u volného kotce byla vyšší mortalita z důvodu zalehnutí a u porodní klece byla vyšší mortalita z ostatních příčin (podvýživa, nemoc).

2.3 Mateřské chování prasnice
Jednou z obav použití volného ustájení je mateřské chování související se zaleháváním selat. Nejčastěji k tomu dochází prvních 24 hodin po začátku porodu v situacích, kdy prasnice mění polohu. V případě, že prasnice má volný prostor, provádí před ulehnutím charakteristické tzv. předlehací chování. Výrazné předlehací chování (rytí, hrabání přední končetinou, očichávání selat a chrochtání) by mohlo fungovat jako signál selatům dostat se včas z dosahu těla prasnice. Nicméně naše studie ukázala, že výraznější předlehací chování způsobilo naopak přiblížení selat k prasnici, ale důležité je to, že tato situace nesouvisela s vyšší pravděpodobností zalehnutí. Je ovšem známo z přirozených podmínek, že novorozená selata zůstávají v blízkosti matky, jak již bylo uvedeno v kapitole o důležitosti stavebního materiálu. V případě, že dojde k zalehnutí selete, sele začne okamžitě výrazně vokalizovat (kvičet). Pokud matka zareaguje a změní polohu do 1 minuty, sele přežije. S prodloužením času reakce prasnice se snižuje pravděpodobnost přežití selete. Prasnice zůstává plně reaktivní vůči této nouzové vokalizaci selat celých 24 hodin po porodu, posléze se reaktivita začne snižovat. Bylo zjištěno, že významným faktorem míry přežití selat po porodu je spíš jejich kondice než to, v jakém ustájení je vrh s prasnicí ustájen. Zejména porodní hmotnost a tělesná teplota selete 2 hodiny po porodu je rozhodující pro schopnost selete vyhnout se zalehnutí prasnicí či úhynu způsobeného vyhladověním nebo zraněním, a to bez rozdílu ustájení. Čím nižší teplota a porodní hmotnost, tím je vyšší pravděpodobnost, že sele z nějaké příčiny uhyne.

2.4. Dlouhodobý vliv ustájení v porodní kleci pro selata
Ustájení prasnice v porodní kleci je nejen málo vyhovující pro prasnici, ale má dlouhodobé negativní následky i pro selata. Studie uskutečněné v oddělení etologie VÚŽV, v.v.i. zjistily, že selata matek uzavřených v porodních klecích si méně hrála a častěji se ozývala stresovými hlasy, což ukazuje zhoršenou pohodu v porovnání se selaty z volných kotců. Selata z obou typů ustájení jsme sledovali po celou dobu jejich života až do porážky. Ačkoli od odstavu byly podmínky ustájení obou skupin shodné, zjistili jsme, že selata pocházející z ustájení s porodními klecemi spolu v době výkrmu více bojovala a po transportu na jatka měla vyšší hladinu kortizolu ukazující na vyšší stres a nižší pH masa 45 min po zabití než zvířata pocházející z volného porodního kotce
Závěrečná doporučení
1. Podestýlka (například sláma nebo piliny) pro stavbu hnízda a termoregulaci novorozených selat
ležících u matky.
2. Dostatečný prostor na otáčení a možnost provádět předlehací chování.
3. Dostatečný prostor a materiál pro správný vývoj selat.
4. Výběr matek s dobrým mateřským chováním – reagují na stresovou vokalizaci, jsou zdravé, můžou
správně vstávat a lehat a nejsou agresivní vůči chovateli.
5. Kontrola kondice selat po narození.

(Zdroj: VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i., Lektorský den
UPLATNĚNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Z OBLASTI ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V PRAXI 2012)



pondělí 25. února 2013

AKTUÁLNÍ SEZNAM PSŮ K ADOPCI (ÚTULEK VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ)


Byl založen účet č. 19-1229851/0100 kam mohou případní dárci zasílat své příspěvky pod variabilním symbolem 232160. Každá koruna na něj zaslaná poputuje na nákup vitamínů, pamlsků, veterinární péči a přispěje na zvelebování kotců a prostředí v útulku.
Předem děkujeme všem, kterým není osud pejsků lhostejný. Nadále zůstává prioritou dostat pejsky do nových domovů.



úterý 12. února 2013

VeganFest 2013





Pátek 1. 3.
16:00 Masarykova ulice / Kapucínské náměstí Festivalový start – promítání filmu Earthlings (Pozemšťané)  ČSFD - YouTube
 
Sobota 2. 3.
14:00 Galerie Skleněnka Blok přednášek
  • Strava a životní prostředí
  • Veganský životní styl
  • Prasata – od selat až po řízek 
  • Zkušenosti rodičů veganského dítětě
JUDr. Jan Šťastný (Česká vegetariánská společnost) a Eva Linhartová 

Neděle 3. 3.
14:00 Galerie Skleněnka Pokusy na zvířatech a alternativní metody k výzkumu a testování Barbora Bartušková Večlová – Svoboda zvířat
15:30 Galerie Skleněnka Maso a člověk - historie lidské konzumace masa, evoluční výhoda konzumace a nekonzumace masa, hledání lidské přirozenosti, bezmasé kultury ve světě, globální dopady současné živočišné produkce Tereza Vandrovcová
17:00 Galerie Skleněnka Půl století vegetariánem
Když rostlinná strava léčí
Josef Hepp (vegetariánem od roku 1967)Eva Kladivová (vegetariánkou 20 let) Doprovodný program: Zenový čaj (akordeon a didgeridoo)  Žaneta Vítová a Dalibor Neuwirt 

Pondělí 4. 3.
18:00 Vegalité Promítání filmů -  Making the connection, Gary Yourofsky 20:00 Vegalité Koncert  Zelené koule
 
Úterý 5. 3.
17:00 Kavárna Trojka Společné vaření – náhražky masa, mléka a vajec
 
Středa 6. 3.
18:00 Galerie Skleněnka Ekologicky angažovaný buddhismus Petr Věrný
19:00 Galerie Skleněnka Drum party – jam session nástroje s sebou! 

Čtvrtek 7. 3.
16:00 Masarykova ulice / Kapucínské náměstí Promítání filmu Earthlings (Pozemšťané)  ČSFD - YouTube
 
Pátek 8. 3.
17:00  Kupé Orient Ekologické a etické aspekty veganství Jan Motyčka
19:00 Jam session – jako základ hraje “LacinýVegoš” (Kytara, bonga)  Ostatní přijďte se svými nástroji ! 

Sobota 9. 3.
14:00 Galerie Skleněnka Přednáška + Exhibice – Veganství ve sportu Jan Müller (Mistr světa WKA 2003)
15:30 Galerie Skleněnka Taneční vystoupení „pole dance“ (akrobatický tanec na tyči) Michaela Defi Koudelková (vegetariánka, majitelka a lektorka pole dance studia Apokalips Olomouc)
16:00 Galerie Skleněnka Rodičovství, výchova dětí ke sportu a zdravému, etickému přístupu ke stravování Vladimír Futák (straight-edge vegan, tatér, trenér karate, frontman v kapele AbstinentiA a otec dvou dětí)  Doprovodný program: Víc než hudba, víc než móda od 16:00 prezentace brněnských kolektivů a aktivit: Kolektiv pro zvířata, Protestfest, Infošop Pelech, FNB a další17:30 – Společná veganská večeře – klub Yacht

Neděle 10. 3.
13:00 Raw Restaurace Kiwi  Přínos vegetariánství a veganství pro dnešní dobu
1) Pohled současné vědy o výživě na vegetariánství a veganství.
2) Na co si vegetariáni a vegani nemusí dávat pozor, ač jsou k  tomu přesvědčování
3) Na co si naopak pozor dávat mají  Jaroslav Škvařil
16:00 Raw Restaurace Kiwi Prezenatce o živé vitariánské stravě
Příběhy „syrových lidí“, ochutnávka raw kuchyně
Pondělí 11. 3.
18:00 Vegalite Promítání filmu – Zelená poušť
 
Úterý 12. 3.
17:00 Kavárna Trojka Společné vaření  – náhražky masa, mléka a vajec + ukázka bezlepkové kuchyně.

Středa 13. 3.
18:00  Vegalite Promítání filmůZátoka 

Čtvrtek 14. 3.
16:00 Masarykova ulice / Kapucínské náměstí Promítání filmu Earthlings (Pozemšťané)  ČSFD - YouTube
20:00  Vegalite  VEGAN HARDCORE party  GattacaDisbeatless, Stridor 

Pátek 15. 3.
16:00 Kupé Orient Zamyšlení nad mléčnými výrobky  Mgr. Martin  Jelínek (výživový poradce)
19:30 Kupé Orient Koncert  Rosťa a Luboš (ex RUM P.S.) – Revival Beatles,Pink Floyd,ETc.,. 

Sobota 16. 3.
14:00 Galerie Skleněnka Veganka doma i na cestách, zkušenosti ze Severní a Střední Ameriky, obecné vnímání veganství a jiné Martina Čermáková – autorka knihy Veg mňamky nejen pro vegan(k)y

16:00 Galerie Skleněnka  Veganství jako životní nutnost aneb Zdraví – ekologie -  ekonomika Václav Stoupal, DiS  - Zdravá výživa   Na cestě  Doprovodný program: Zenový čaj (akordeon a didgeridoo)  Žaneta Vítová a Dalibor Neuwirt 

Neděle 17. 3.
15:00 Raw Restaurace Kiwi Prezentace činnosti azylu pro zvířata, který vede vegetariánský pár Bětka a Jirka. Útulek je určen pro psy, kočky a jiná málá zvířata v nouzi. V současné době našly v útulku azyl i tři prasátka. Pro dvě z nich se hledá nový domov, kde by mohli v klidu a lásce prožít své životy. Během prezentace bude možné také přímo adoptovat pejsky a jiné obyvatele útulku. Útulek Tibet
16:30 Raw Restaurace Kiwi Zázračný lněný olej  Marek Pavlík (Alfa – zdravá výživa)
17:30 Raw Restaurace Kiwi Dítě vegan – zkušenosti, školní stravování, očkování a právo  Zuzana Candigliota (matka a právnička)